Časté dotazy

Současný systém zůstane, ale bude poskytovat nižší důchody.

Lidé se dožívají čím dál vyššího věku, což je samo o sobě pozitivní. Doba vyplácení důchodu a počet seniorů se zvyšuje a bude zvyšovat. Zároveň je ale nízká porodnost, takže ubývá těch, kteří na důchody přispívají.

Na jednoho důchodce dříve přispívali 4 pracující lidé, dnes jsou to jen 2. Za 30 let se počet důchodců a pracujících vyrovná, takže na jednoho penzistu bude přispívat jeden pracující člověk.

Již dnes stát dotuje důchodový účet 30 až 50 miliardami korun ročně. Průměrný důchod, který je dnes asi 10 500 korun, by tak bez důchodové reformy v budoucnu klesl přibližně na 7 000 korun v dnešních cenách. Pro značnou část lidí by to znamenalo pád do chudoby. Takový stav je neudržitelný a odkládání změny systému by ohrozilo důchody budoucích seniorů.

Důchodová reforma dá lidem možnost, nikoliv povinnost, spořit si na stáří. Nikdo nenutí občany přecházet do penzijních společností, nikdo je nebude nutit spořit si na stáří. Svoboda rozhodování je hlavní prioritou současné vlády. Zároveň je ale nutné vytvořit podmínky pro dobrovolné spoření.

Každých 14 minut se zvýší počet českých seniorů pobírajících důchod o jednoho. Celkem je v Česku již téměř 2,3 milionu starobních důchodců. V současnosti tento počet lidí dostává starobní důchod z průběžného systému a důchodová reforma jejich nárok na stávající penze v žádném případě neohrozí. Výplata jejich důchodů nesouvisí s důchodovou reformou a zaváděním další možnosti penzijního spoření.

I. pilíř – Stávající povinný průběžný státní systém, do kterého je odváděn příspěvek na důchodové pojištění. Do něho přispívají pracující a z něho dostávají dnešní penzisté důchody. (Tomuto systému se také říká PAYG – pay as you go, tzn. co je vybráno, je hned vyplaceno důchodcům.)

II. pilíř – Nově zaváděné dobrovolné spoření. Zatímco dnes na důchody odvádíme 28 % hrubé mzdy, od 1. 1. 2013, tedy od začátku důchodové reformy máme novou možnost odvádět jen 25 % a dalších 5 % můžeme posílat do penzijního fondu podle vlastního výběru.

III. pilíř – Existující dobrovolné penzijní připojištění. Zde došlo ke změně státního příspěvku a k zavedení limitu nákladů za správu.

První pilíř – státní průběžný – zůstane nadále hlavním zdrojem pro výplatu penzí. Zároveň s tím se bude postupně posouvat věk odchodu do důchodu, kterému se nevyhneme vlivem rostoucí délky dožití. Švédsko a Německo např. navázalo objem vyplacených penzí na to, kolik se vybere na pojistném. Ve Švédsku tak dokonce v roce 2010 důchody klesaly. Pokles důchodů ale v České republice nehrozí.

Reforma umožní lidem dobrovolně zhodnotit své prostředky na osobním účtu místo toho, aby je všechny nechali státu pro průběžné vyplácení penzí současným důchodcům.

Občan, kterému dnešní systém vyhovuje a například si již v rámci penzijního připojištění sám spoří nad rámec zákonem daných odvodů, nemusí měnit nic. Musí ale počítat s tím, že při narůstajícím počtu důchodců budou penze z prvního průběžného systému za 20 až 30 let nižší než dnes.

Nově vznikne možnost zapojit se do druhého fondového pilíře. Komu dnešní možnosti spoření nebudou stačit a chce se na stáří zabezpečit lépe nebo chce mít širší výběr způsobu výplaty důchodu než doposud, bude mít tuto šanci.

V průběhu prvního pololetí roku 2013 může každý člověk v produktivním věku rozhodnout, zda se chce do II. pilíře zapojit. Po 30. červnu 2013, kdy skončí první vstupní období, bude vstup umožněn jen lidem do 35 let. Jejich rozhodnutí bude nevratné, ze systému pak již nelze vystoupit.

Budu v součtu platit o dvě procenta více z hrubé mzdy než doposud, zato ale budu mít o něco vyšší důchod. Dnes na státní důchody odvádíme 28 procent hrubé mzdy. Od 1. ledna 2013, tedy od začátku důchodové reformy, máme novou možnost odvádět jen 25 procent s tím, že zbývající tři procenta z hrubé mzdy plus další dvě pošleme do vybraného penzijního fondu na svůj účet.

Na příkladu: Muž v roce 2013 dosáhne 40 let a bere plat 24 693 koruny, což je mediánový příjem mužů z roku 2010 – polovina mužů tedy brala více než on a polovina méně. Vzhledem ke svému věku se rozhodne pro konzervativní fond (předpokládaný výnos je 3 až 4 procenta). Jeho příjem v důchodu pouze z I. pilíře by činil 12 101 korunu, kdežto při zapojení do II. pilíře by to bylo 12 892 koruny.

Další příklad: Žena, která v roce 2013 dosáhne 30 let a její příjem činí 20 070 korun hrubého měsíčně (mediánový příjem z roku 2010) se rozhodne pro vyvážený fond (výnos cca 4 až 7 procent). Její příjem pouze z I. pilíře by činil 11 666 korun, ale z obou pilířů 13 148 korun měsíčně.

• Důchodová kalkulačka MPSV

Budete mít možnost vybrat si mezi čtyřmi druhy povinných důchodových fondů – dynamickým, vyváženým, konzervativním a státních dluhopisů, a to podle toho, v jaké fázi životního cyklu se nacházíte a jaký je váš vztah k riziku.

Dá se říci, že pro kratší dobu účasti ve druhém spořicím pilíři (do 10 let) je vhodná konzervativnější strategie a pro mladší účastníky dynamická nebo vyvážená.

Prostředky na individuálních penzijních účtech budou spravovat penzijní společnosti. Vznikly zejména ze stávajících penzijních fondů, u kterých se majetek účastníků oddělí od majetku akcionářů. Získaly rozšíření licence pro druhý důchodový pilíř a zároveň splnily náročnější požadavky na kapitál a systém řízení investic.

Založit novou penzijní společnost bude moci i jakýkoliv nový zájemce, pokud splní zákonné požadavky, které jsou stanoveny v zákoně o důchodovém spoření. Penzijní společnosti povinně nabídnou čtyři investiční profily včetně fondu investujícího výhradně do státních dluhopisů České republiky a vybraných stabilních zemí pro občany preferující vysokou míru jistoty před vyšším zhodnocením.

Aktuálně je možné využít důchodové spoření ve II. pilíři u šesti penzijních společností: Allianz, České pojišťovny, České spořitelny, ČSOB, KB a Raiffeisen.

Prostředky ve fondech druhého pilíře budou přísně odděleny od majetku správce (penzijní společnosti). Správce s majetkem klientů také nemůže sám disponovat. Veškeré operace s penězi a cennými papíry účastníků bude provádět na pokyn správce depozitář (banka, která má veškeré prostředky v úschově). Depozitář každou transakci prověří, zda je v souladu se zákonem a za účinnou kontrolu odpovídá svým majetkem. Na správce i depozitáře navíc bude dohlížet Česká národní banka. Bude tedy uplatněn velmi bezpečný princip a zneužití prostředků je prakticky vyloučeno.

Buď formou doživotní penze (po smrti příjemce výplata skončí), nebo doživotní penzí s pozůstalostní penzí na tři roky, tzn. že v případě úmrtí příjemce je penze vyplácena pozůstalým ve stejné výši. Třetí možností je vyplácení formou renty po dobu minimálně 20 let. V tomto případě, pokud by příjemce v průběhu čerpání zemřel, výplata pokračuje po zbytek doby formou pozůstalostní penze ve stejné výši. To jsou způsoby čerpání naspořených prostředků.

Zde je třeba napravit pokřivené informace, které se objevily v médiích. Pokud účastník dobrovolného systému zemře v průběhu spořící fáze – tedy před tím, než začne ze systému čerpat – stávají se naspořené prostředky samozřejmě součástí dědického řízení a nepropadají státu, jak se někde mylně uvádí.

Ano, stávající penzijní připojištění zůstane zachováno a bude podporováno státním příspěvkem. Maximální státní příspěvek se zvýší ze 150 na 230 Kč měsíčně. Pro posílení bezpečnosti a efektivity se změní zákon o penzijních fondech. Zejména bude oddělen majetek účastníků od majetku akcionářů.

Penzijní fondy budou (při splnění licenčních podmínek) moci působit ve druhém pilíři hlavně proto, že se za 18 let (od konce roku 1994) ukázal systém penzijních fondů jako naprosto bezpečný pro správu prostředků bez jediného vážnějšího zakolísání. Nikdy nebyly nároky účastníků ohroženy. Nízké výnosy způsobuje silná garance vložených prostředků, která u nových smluv již nebude lepšímu zhodnocení bránit.

Do třetího pilíře platí lidé dobrovolně nad rámec své mzdy, a proto mají volbu, jak naložit se svými příspěvky. Například mohou přerušit placení, mohou snížit příspěvek, mohou prostředky předčasně vybrat nebo je mohou vybrat jednorázově. Není tak zdaleka zaručeno, že budou mít z třetího pilíře dlouhodobou penzi.

Naproti tomu do druhého pilíře jdou částečně veřejné prostředky důchodového pojištění a stát pak může oprávněně požadovat, aby výplata byla určena jen na pravidelný důchod. Ve druhém pilíři je také daleko lépe zajištěna pravidelnost plateb – je automatická vždy, když účastník vydělává.

Nikdy nemůžete přijít o veškeré prostředky. Pokud účastník zemře v průběhu spoření, všechno, co má naspořeno se dědí. Když zemře příjemce doživotní penze, výplata končí. Může se tak stát, že třeba budete mít naspořeno půl milionu, ale vyplaceno vám bude jen 150 tisíc.

Na druhé straně, pokud budete žít třeba do 90 let, může vám klidně být vyplaceno daleko více, než si naspoříte. Solidarita mezi těmi, kdo žijí dlouho a těmi, kdo se nedožijí vysokého věku, vám možná připadá nevýhodná. Pak si můžete zvolit penzi na 20 let. A pak vždy vy nebo vaši dědici získají veškeré prostředky, které byly naspořeny.

Nikoliv. Podobný systém, kde je vstup do důchodového spoření na principu osobního účtu dobrovolný s garancí celoživotního spoření a kde spoří více než polovina obyvatel, mají v Evropě země jako je Dánsko, Finsko, Island, Nizozemí, Velká Británie a Irsko. S menším zapojením občanů je tento systém také v Belgii, na Kypru, v Německu, ve Španělsku, ve Francii, v Řecku. Ve Švýcarsku a ve Švédsku je povinné dokonce celoživotní spoření. Jedná se obvykle o tzv. zaměstnavatelské fondy, které organizují zaměstnavatelské svazy a spravují finanční instituce.

Důchodová reforma mění také systém penzijního připojištění. Bude motivovat vyšším státním příspěvkem k větším úsporám a umožní při změně smlouvy různé formy investování prostředků. V současnosti je penzijní připojištění sice s každoroční garancí, ale s nízkými výnosy vhodné zejména pro občany v předdůchodovém věku. Reforma z něj vytvoří atraktivní nástroj také pro mladší ročníky.